Jsou starým českým vladyckým rodem, jenž za svého praotce považuje zakladatele kláštera sv. Vavřince pod Mělníkem, Smila z Citová, který ho měl založil roku 1268. Jeho potomci se pak usadili v osadě Boskovicích, nazývaných tak až do 17.století, nyní Horních Berko vících. Ve znaku nosili, podobně jako další vladycké rody, například Kamýčtí z Pokratic, ale i z Valdeku a Neumětel, bájného jednorožce, snad stříbrné nebo zlaté barvy na modrém, ale jindy také černém štítu.
Na počátku 16. století se Bohuslav B. z B. ocitá v pernštejnských službách jako úředník a potom i hejtman v Pardubicích. Tady také získali B. z B. později Nasavrky i další majetek na Chrudimsku. Jako poslední je uváděn Mikuláš, jenž prodal Nasavrky, podržel si jen jeden dvůr a nedlouho potom zemřel.
Mikuláš B. z B. byl dvakrát ženatý, prvně s Johankou z Buřenic, podruhé s Evou z Borovnice a v r. 1579 přijal k titulu a erbu svého příbuzného, pražského měšťana Pavla Kosteleckého. Jimi pak tento rod vymřel. Na nasavrcké tvrzi se v r. 1554 pohádal Jaroslav B. z B. s Václavem z Hyršperka v "přítomnosti dobrých lidí" a vyprovodil ho se slovy, že Václav "jest lotr a že není hoden tu bývati. kde on Jaroslav přebývá".
Boskovice se prvně připomínají v roce 1344, Ješek z B. vlastnil také Vliněves. Neumětely a Cítov na Roudnicku, Jeho tři synové se vyskytují v královských i arcibiskupských službách, další z členu rodu. Oldřich, je uváděn jako majitel tvrze Jirny u Prahy v r. 1408, i když sama tvrz je doložena o něco později.
