Bitva u Hradce Králové 1866 a křižovatka" U Prajze"
Před 130 lety - 3.července 1866 - došlo u obce Sadová u Hradce Králové k rozhodující bitvě rakousko-pruské války, ze které vyšlo vítězně Prusko. Z 215 000 mužů rakouské armády padlo, bylo raněno či zajato 45 000 mužů. Z 200 000 Prusů padlo 9 000 mužů. /Do roku 1944 to byla největší bitva na území Čech.
V této bitvě přišel do zajetí jako voják rakouské armády i náš bývalý hornobeřkovský občan František Stožický, který byl těžce zraněn. V zajetí mu lékaři vyoperovali z nohy část střely. Domů se vrátil jako invalida. Za 12 let po válce mu vyšla sama druhá část střely.
Další těžké zranění utrpěl i pruský voják Karl Rott, který byl po bitvě převezen do Horních Beřkovic, kde v čp. 11 /samoobsluha P.Medkové/ ve Formanské hospodě, kde měl být pruský vojenský lazaret, na zranění zemřel. Byl pochován v lese poblíž Mezihájí směrem k Černoučku. Na jeho hrobě se nacházel pískovcový pomník s dřevěným křížem. Na pomníku byl německý nápis " S Bohem pro krále a vlast. Zde odpočívá královský pruský voják Karel Rott. Padl dne 25.srpna 1866".
Později, když došlo ke kácení lesa, byl pomník Karla Rotta přenesen na křižovatku silnice Horní Beřkovice - Kostomlaty - Černouček. Křižovatce se začalo říkat " U Pruse" a postupem času " U Prajze". Pískovcový sokl pomníku se ještě dnes nachásí za příkopem křižovatky po pravé straně ve směru od Kostomlat k Černoučku.
Podle nepodložených skutečností, pouze z ústního podání paní Jiřiny Hellerové, která již nežije, vyprávěla jí její babička, že po rakousko-pruské válce se měla přistěhovat do Horních Beřkovic z Pruska maminka Karla Rotta, měla bydlet v čp. 32 / zbouráno - novostavba u Zelených/ a hrob svého syna udržovala.
Kostel sv. Václava
Kostel se nachází v areálu Kufnerova sanatoria. Základní kámen k jeho stavbě současně se stavbou býv.kláštera v roce 1915. Stavbu prováděla fy. František Nekvasil z Karlína. Stavbyvedoucí se jmenoval Kolařík a mistr Hodač. V průběhu 1.svět.války byla stavba přerušena a dokončena až za dva roky po válce v roce 1920, ale svému účelu počal kostel sloužit za druhé svět.války, až po 22 letech. Za nacistické okupace v roce 1940 byl do kostela převezen ze Strakovy akademie z Prahy, masivní oltář z červeného mramoru, aby byl uchráněn před němci. Na oltáři je namalován obraz sv.Václava s anděli a hradem v pozadí od malíře Doubka. Kolem oltáře byla červená rovněž masivní mřížka také z červeného mramoru. K vysvětcení kostela sv.Václava došlo v roce 1942, farářem Dědkem z Černoučku. Na jeho vysvětcení měl velkou zásluhu, býv.nájemce velkostatku v H.Beřkovicích p.Radhauský 6.června 1949, v něm slavil první mši svatou hornobeřkovský rodák Bohuslav Linhard, který 16.května 1949 tragicky zahynul u Nejdku. Poslední rozloučení se konalo v kostele sv.Václava 20.května 1949. Byl pochován na hřbitově v Černoučku. Kostel byl vybaven nábytkem z ústavní kaple z roku 1773. Bohoslužby v něm byly konány Kanovníky Vyšehradskými z Prahy každou třetí neděli v měsíci a od roku 1949 až do jeho zrušení v roce 1959, dvakrát týdně. K zrušení kostela sv.Václava došlo k doporučení tehdejšího ředitele PL MUDr. Zerzáně a zástupce správce ůéčebny p.Hály a schválením církevních úřadů, prý pro malou návštěvnost věřících, není třeba kostela, a tak pro stejné účely postačí kaple. Oltář sv.Václava byl převezen do kostela v Ledčicích a bohoslužby přeloženy do ústavní kaple. Kostel sv.Václava byl přebudován na kulturní dům. Okolnosti o jeho zrušení jsou uvedeny ve 4.pamětní knize far.úřadu v Černoučku.